Šok

V lékařství je šok stav ohrožující život, vyžadující urychlenou zdravotní (lékařskou) pomoc. Bez zdravotního zásahu šok obvykle končí smrtí. V obecném povědomí se však tento stav zaměňuje za psychický stav.

Z laického hlediska je možné rozdělit šokové stavy na:

vnitřní krvácení – první pomoc tzv. protišoková (viz níže)
zhoršení stavu u jiných onemocnění/úrazů (vnější krvácení, popáleniny, úraz hrudníku, poranění páteře, bolest na hrudi, infekce…) – první pomoc je zaměřená na vyvolávající stav.

Příznaky výšeuvedených stavů se mohou výrazně lišit (rychlost tepu, barva kůže). Typické příznaky vnitřního krvácení (viz níže) mohou být i při duševním otřesu, je proto nutné se rozhodovat podle okolností stavu, a případného mechanismu úrazu.

Příkladem různých typů šoku s rozdílnou první pomocí jsou šok z vnitřního krvácení a anafylaktický šok. Odlišnost stavu a potřebné pomoci je stručně naznačena níže.

Laicky

Šok je nepříznivá reakce organismu (lidského těla) na situaci, kdy tkáně trpí nedostatkem kyslíku a živin. Nejčastější příčinou je velká ztráta krve. Tělo potřebuje své zásoby těchto látek pro činnost mozku a srdce. Cílem první pomoci je podpořit dodávku krve právě do těchto životně důležitých orgánů.

Příčiny šoku v lékařství (medicínské dělení šoku)

hypovolemický šok (snížení množství krve v cévách)

vnitřní i vnější krvácení
ztráta tělesných tekutin (popáleniny, dehydratace)

kardiogenní šok (selhání funkce srdce jako pumpy)

poškození srdečního svalu (infarkt, pohmoždění srdce)

distribuční šok (roztažení cévního systému)

septický šok při těžké infekci („otrava krve“ bakteriemi)
poranění míchy
těžký alergický stav (anafylaktický šok)

obstrukční šok (stlačení srdce zvnějšku)

krvácení do obalů srdečních (většinou po nárazu na hrudník)
přetlakový pneumothorax

Rozdíly v příznacích a pomoci u vybraných typů šoku

Plný popis stavů je na stránkách vnitřní krvácení a anafylaktický šok.

Příznaky šoku způsobeného vnitřním krvácením

Základním příznakem je předpoklad poškození vnitřních orgánů nebo velkých skupin svalstva.
Zvýšený tep (postupně se zvyšuje až na 140–160 tepů za minutu)
Bledá, chladná kůže, pocení
Žízeň, při vypití většího množství tekutin však hrozí zvracení
Únava, schvácenost, apatie nebo naopak neklid
Mdloba

První pomoc při úrazovém šoku (vnitřní krvácení)

Voláme zdravotnickou záchrannou službu – tel. 155
Uložíme pacienta do protišokové polohy (hlava a srdce níže než zbytek těla)

, pokud to jeho zranění umožňuje.

- Pouhým nadzdvihnutím nohou přesuneme k srdci asi 0,5 litru krve. Tzv. autotransfuzní poloha – postižený leží na zádech a ruce a nohy má zvednuty tak, aby byly pokud možno kolmo na podlahu.

Při úrazu lze položit postiženého na tvrdou podložku a tu poté nadzvednout tak, aby nohy postiženého byly výš než hlava a aby podložka svírala z podlahou úhel cca. 30°. Můžeme též improvizovat a využít terénních nerovností.

Zabraňujeme podchlazení pacienta

Lékařská pomoc u úrazového šoku spočívá především v rychlém doplnění tekutiny nitrožilně. To je také důvod proč není vhodné transportovat pacienty vlastními prostředky. Další typy šoku vyžadují komplexní léčbu – především podporu funkce srdce.

Příznaky anafylaktického šoku

Alergický jev, kterým tělo přehnaně reaguje na vnější podnět. Takřka výhradně se jedná o alergie na hmyzí (včelí) bodnutí, nebo alergii na lék podaný injekčně. Alergeny vstupující jinou cestou (potravinová alergie) vyvolávají tento život ohrožující stav extrémně vzácně. Postižený začne otékat jak zvenčí tak i zevnitř, zužují se průdušky a člověk umírá na udušení a zástavu srdce, pokud mu nebyla poskytnuta pomoc. Tento stav je vzácný a většina lidí alergických na hmyzí bodnutí má pouze rozsáhlejší otoky.

Otoky mimo místo bodnutí, celotělový otok je nejdříve vidět na víčkách
Zarudlá horká kůže, svědění (zejména na začátku reakce)
Dušnost, sípavé dýchání
Mžitky před očima, ztráta vědomí

První pomoc u anafylaktického šoku

Volat okamžitě 155
Povolit postiženému oděv aby mohl dobře dýchat, pokud je při vědomí nechat sedět s oporou zad, v bezvědomí položit ho na záda.
Pokud má laickou injekční stříkačku s adrenalinem – EpiPen (článek v anglické Wikipedii) je možné ji v krajní nouzi podat

Lékařská první pomoc spočívá v nitrožilním podání adrenalinu, kortikoidů a antihistaminik.

Protišoková opatření

Často také známá pod zkratkou 5T. Je dobré si k jednotlivým bodům přečíst vysvětlivku, samotný název může být lehce matoucí. Podle současných Standardů první pomoci se souhrn následujících doporučení již nepoužívá

- teplo: zajištění optimálního tepelného komfortu (ne ohřát za každou cenu, ale např. položit pod zraněného deku či je-li v dusné a horké místnosti, tak ho vynést ven, kde je chladněji)
- ticho: vypnout hlasité zvuky, se zraněným klidně a tiše mluvit - v případě, že nebudeme komunikovat, nám pacient může usnout/upadnout do bezvědomí)
- tekutiny: v žádném případě nepodáváme nic k pití ani neotíráme rty vodou (zvyšuje pocit žízně), lepší je otírat obličej (kromě rtů) vlhkým kapesníkem. jinak tento bod znamená zabránit dalším ztrátám tekutin (zastavit krvácení, ošetřit popáleniny).
- tišení bolesti: nikdy nepodáváme žádné léky (pro lékaře je potom obtížnější stanovit diagnózu), ale s pacientem komunikujeme (nemyslí na bolest), bolest také zmírní úlevová poloha (např. stočení do klubíčka při poranění břicha)
- transport: zavolat 155, sami pacienta nikam neodnášíme